Životní prostředí

Uvědomujeme si, že stejně jako ostatní druhy přepravy i létání s sebou přináší negativní dopady na životní prostředí. Naší snahou negativní dopady na životní prostředí co nejvíce eliminovat. O opatřeních, která jsme již přijali a o plánovaných krocích se dočtete na následujících stránkách.

České aerolinie pečují o životní prostředí

Od roku 2004 průběžně zavádíme systém vedoucí ke snižování dopadů letecké přepravy na životní prostředí (Environmental Management System). Téměř všechna opatření tohoto systému jsou již v platnosti a nyní probíhá jeho „zkušební provoz“. Dalšími pozitivními výsledky opatření ke zlepšení životního prostředí budou i provozní úspory a zlepšení pracovních podmínek našich zaměstnanců. 

• Hlavní zásady péče o životní prostředí:  Environmentální politika Českých aerolinií

Emise z letecké dopravy

Emise z letecké dopravy v současnosti představují asi tři procenta z celkových emisí skleníkových plynů v EU, rychle se však zvyšují – od roku 1990 o 87 procent.
V České republice se letecká doprava v roce 2004 podílela na celkových emisích CO2 0,7 procenta. Odhadem se do roku 2020 emise způsobené leteckým provozem oproti současné úrovni pravděpodobně více než zdvojnásobí.
Evropská komise dne 20.12.2006 vydala návrh úpravy Směrnice 2003I87/ES se zdůvodněním na začlenění emisí skleníkových plynů z civilního letectví do již zavedeného systému EU pro obchodování s emisemi těchto plynů z významných technologických zdrojů  (EU ETS - European Union ´s Emissions Trading Scheme). Propojení se systémem EU ETS, na kterém v současnosti operují provozovatelé velkých stacionárních zdrojů, má zajistit vyšší efektivitu celého trhu, jelikož umožní realizovat opatření ke snižování emisí na místech s nejnižšími náklady.

Od roku 2011 se má směrnice vztahovat na všechny vnitrostátní a mezinárodní lety mezi letišti v EU a od roku 2012 také na mezinárodní lety, které z letišť v EU odlétají nebo na nich přistávají. Odhaduje se, že od roku 2020 by bylo možné snížit emise CO2 až o 46 procent resp. o 183 miliónů tun.

Zatím není zcela jasné, v jaké podobě bude výsledný návrh schválen. V této chvíli se počítá s tím, že by se tato povinnost vztahovala na provozovatele všech letadel s maximální vzletovou hmotností přesahující 5 700 kg kromě jmenovitě uvedených (např. vojenská technika). Regulovanou látkou by byl pouze CO2. Jednalo by se o jednosměrný otevřený systém – to znamená, že provozovatelé letadel by mohli nakupovat povolenky i od ostatních odvětví (ale ostatní odvětví by nemohla nakupovat povolenky od provozovatelů). V omezené míře by mohlo být  umožněno i nakupování kreditů z projektů, jež mají směřovat ke snížení emisí CO2 v rámci tzv. flexibilních mechanismů Kjótského protokolu.

Více o problematice vlivu leteckého průmyslu na životní prostředí - enviro.aero >>

Hluková politika Českých aerolinií

Uvědomujeme si, že hluk v okolí letišť je vnímán jako vážný problém. Řešení vedoucí ke snižování hlukové zátěže musí současně splňovat bezpečnostní kriteria a odpovídat ekonomické realitě.

Všeobecně používané principy snižování hluku z provozu letadel

• Letadlo za letu vytváří hluk dvojího původu. Nejvýznamnější složkou je hluk pohonných jednotek. Aerodynamika letounu je druhým významným zdrojem hluku, který tak vzniká jako přirozený důsledek pohybu letadla ve vzduchu. U nových generací letounů již moderní technologie umožnily výrazné snížení hladiny hluku v obou složkách. České aerolinie v letech 1993 až 2000 zásadně změnily skladbu svého letadlového parku. Postupně nahradily zastaralé typy letadel novými, které jsou podle mezinárodních standardů certifikovány v  kategoriích nejnižší hlučnosti. Modernizace letadlového parku v tomto smyslu pokračuje i nadále.
• Územní plánování a řízení je v zodpovědnosti správce nebo provozovatele letiště. I při dodržení všech omezení vytváří provoz letadel hluk, což pro okolí letišť přináší specifický režim. Letiště Praha o něm informuje na svých stránkách.
• Provozní omezení/zákazy jsou uplatňovány jako restriktivní opatření, bránící nadměrnému hluku z provozu letadel nad hlukově citlivými místy (např. nemocnice) nebo v určitém čase (noční doba). Podrobnosti o těchto omezeních jsou publikovány v Letové informační příručce. Uvedená omezení lze porušit jen v případech zajišťujících bezpečnost letu. O aktivitách v systému řízení letového provozu informuje organizace Řízení letového provozu České republiky na stránkách.
• Odletové (tratě SID) a příletové (tratě STAR) postupy jsou pro ovlivnění hlukové zátěže v okolí letišť nejvýznamnější. Jejich podobu spoluvytváří provozovatel letiště, majoritní provozovatel letadel a poskytovatel služeb řízení letového provozu. Postupy jsou schvalovány Úřadem pro civilní letectví. České aerolinie se spolupodílejí na postupech pro letiště Praha-Ruzyně. Výsledné odletové a příletové postupy jsou následně publikovány prostřednictvím Letové informační příručky a jsou pro piloty závazné.
  
  Přiměřenost postupů pro snížení hlukové zátěže závisí na fyzické podobě letiště a jeho okolí. Ve všech případech jsou však postupy voleny tak, aby byla chráněna hlukově citlivá místa v okolí letiště a současně byly splněny podmínky pro zajištění bezpečnosti letu.
  
  Bez ohledu na konkrétní specifika daného letiště jsou postupy pro vzlety a přistání založené na následujících obecných zásadách:
• Pro vzlety letadel jsou použitelné postupy v závislosti na tom, v které části vzletu má být hluk snížen. Tomu je podřízeno použití vzletového (maximálního) výkonu pohonné soustavy a vzletové konfigurace křídel. Při maximálním využitelném výkonu je brzy dosažena dostatečná výška letu a odlehlejší okolí je více chráněno proti hluku. Pokud má být hlukem méně obtěžováno i bezprostředně přiléhající okolí, jsou voleny režimy s dřívějším urychlováním letounu tak, aby vzlet mohl dříve pokračovat při sníženém výkonu.
• Pro snížení hlukové zátěže během přistávání se využívá plynulé klesání beze změn rychlosti a výkonu pohonných jednotek. Cílem je dosáhnout nepřerušovaného klesání při sníženém výkonu a odporu tak, aby bylo možné vysunout podvozek co nejpozději.
  
  Dodržování postupů pro snížení hluku je na odletových a příletových tratích monitorováno. Posádky letadel se vždy rozhodují především s ohledem na bezpečnost provozu. Jsou případy, kdy je třeba se pro zachování bezpečnosti letu odklonit se od předepsaného postupu (např. konfliktní provoz, bouřka apod).
  
  Piloti Českých aerolinií procházejí permanentním výcvikem, při kterém je postupům pro snížení hlukové zátěže věnována náležitá pozornost.
  
  Hladina hluku z provozu letadel je na letišti Praha-Ruzyně regulována Letištěm Praha, s.p. České aerolinie, stejně jako ostatní dopravci, platí za každé přistání na letišti Ruzyně hlukové poplatky. Jejich výše je odvozena od maximální vzletové hmotnosti daného letadla a jeho zařazení do příslušné kategorie hlučnosti podle hlukového certifikátu Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).
  
  Letiště Praha zodpovídá za protihluková opatření v ochranném hlukovém pásmu letiště Praha-Ruzyně. K financování těchto opatření využívá fondu hlukových poplatků. České aerolinie jsou největším přispěvatelem tohoto fondu díky téměř polovičnímu podílu na provozu letiště. Ročně na hlukových poplatcích České aerolinie zaplatí desítky milionů korun.
  
  Flotilu našich letadel tvoří především letadla nejnižší hlučnosti (64% v 1.kategorii a 36% ve 2.kategorii). Letiště Praha-Ruzyně rozlišuje 5 kategorií hlučnosti letadel, přičemž 1. třída je nejtišší, 5. třída nejhlučnější.

Čištění odpadních vod

Čištění technologických odpadních vod především z opravárenských provozů je trvale zajištěno lokálními čistírnami odpadních vod, které čistí vody přímo na pracovištích, kde dochází k jejich znečišťování. V roce 2006 byla po rekonstrukci zkolaudována neutralizační stanice, v níž jsou čištěny odpadní vody z galvanizační linky, což by mělo přinést další snížení emisí do povrchových vod. 
Pro rok 2007 jsou plánovány důležité projekty, které přinesou další snížení znečištění odpadních vod. Jedná se o dokončení rekonstrukce lapolů (odlučovače tuků) pro stravovací zařízení a o projekt centrální čističky odpadních vod v hangáru F, který bude dokončen v roce 2008.
V rámci dlouhodobé snahy o snižování spotřeby a znečišťování odpadních vod jsme upravili některé opravárenské postupy a chystáme zlepšení na dalších pracovištích. Předčištěné odpadní vody z opravárenských provozů jsou sváděny do areálové kanalizace a jsou dočišťovány v čistírně odpadních vod Letiště Praha, s.p.

Odpady

Nakládání s odpady vznikajícími při činnostech Českých aerolinií probíhá v souladu s platnou legislativou. Produkce jednotlivých druhů odpadů je trvale sledována s cílem snížit množství zejména nebezpečných odpadů.
Třídění odpadů nám umožňuje efektivní využití separovaných materiálů (papír, sklo, tenkostěnný hliník, různé druhy plastů, kovy, dřevo) a současně znamená i ekonomický přínos. Trvalé úsilí o zvýšení podílu využitelného odpadu vedlo k vybudování třídící linky.

Spotřeba odmrazovacích kapalin

Odmrazovací kapaliny se používají pro odstraňování a prevenci námrazy na letadlech před vzletem. Pro odmazování našich letadel používáme dva typy odmrazovací kapaliny. První je určen na samotné odmrazení letadla (dobře rozpouští sníh a led), druhý využíváme spíše pro prevenci námrazy letadla (vrstva ulpí na letadle díky speciální struktuře polymerů).
Spotřebu odmrazovací kapaliny ovlivňují především klimatické podmínky.
Při odmrazování letadel, vlastních i letadel smluvních partnerů, bylo v roce 2006 spotřebováno celkem 261.525 litrů odmrazovací kapaliny a 23.795 litrů roztoku pro prevenci námrazy. Zneškodnění spotřebovaných kapalin zajišťuje Letiště Praha, s.p. V roce 2006 byly využívány pouze nebarvené odmrazovací kapaliny. V budoucnu využijeme barvené odmrazovacích kapaliny, jejichž spotřeba je nižší díky přesnější aplikaci při ošetřování letadel.

Staré ekologické zátěže

V roce 2006 jsme se na základě jednání s Českou inspekcí životního prostředí za účasti Letiště Praha, s.p., rozhodli k odstranění staré ekologické zátěže v okolí hangáru F, které bylo způsobeno netěsností podzemní nádrže. Ta se v 70. letech využívala ke skladování chlorovaných uhlovodíků a ropných látek. Sanace probíhala od června 2006 do konce roku 2006 odsáváním kontaminovaného půdního vzduchu s následným spalováním v zařízení pro katalytickou oxidaci. Dle výsledků posledních analýz odebraných vzorků došlo oproti stavu ze srpna 2006 k významnému poklesu koncentrací znečišťujících látek v podzemní vodě i v půdním vzduchu. Po ukončení sanace byla zpracována analýza rizik, podle níž budou naplánována případná další opatření.


Politika prevence závážných havárií (Pdf, 33Kb)